Jak to bude s otevřením Amidy?

 

img_0811b

Stavba Amidy není jednoduchá věc. Od začátku si některé úřady projekt přehazovaly jak horký brambor pro svou nezařaditelnost. Amidu nelze snadno zaškatulkovat a určit, které normy a předpisy jsou pro ni platné. V jednu chvíli z nás již bylo málem zdravotnické středisko. Také problém se získáním úvěru by vydal na samostatný text. Tam, kde jsme dnes, jsme dostali hlavně díky pomoci Jarky Matuškové a jejímu projektu Uzdravujeme firmy. A i když nejsme žádnou firmou, mnoho problémů máme společných. Ve hře je mnoho lidí a věcí, majících různé představy a hlavně různé obavy. A to vše Amidu ovlivňuje. Není snadné mezi tím vším najít a udržovat rovnováhu a hlavně najít sílu pokračovat dál. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se nakonec odvážili s námi do tohoto odvážného projektu vstoupit a rozhodli se prodělat s námi tu změnu.

 

Koordinace stavby je náročná a není vždy jednoduché skloubit naše představy a přání s realitou. Stala se nám teď taková věc. Dodací lhůty na některé interiérové vybavení jsou delší, než jsme si dovedli představit. Stojíme před rozhodnutím, zda honit termín otevření Amidy 1. listopadu i za cenu, že pořídíme např. interiérové dveře, které nás tolik neokouzlily, nebo zda dát raději přednost tomu, co se nám líbí a počkat s otevřením. S Járou chceme, aby byla Amida co nejkrásnější. Vydáváme proto už dlouho mnoho energie. Proto teď stojíme před rozhodnutím. Buď dáme přednost Amidě podle našich představ, i když trochu opožděné, nebo Amidě, která by přišla na svět sice včas, ale tak nějak nedopečená. S termínem otevření Amidy je to tedy na vážkách. Nikdo nám v tuto chvíli není schopen přesně říct, jak to vlastně bude. Možná se to stihne včas, možná o nějaký týden opozdí. Omlouvám se všem, kteří se na datum 1. listopadu už vážně nachystali. Budeme dělat vše pro to, aby se to stihlo, ale vždy dáme přednost nejrozumnějšímu řešení před řešením rychlým, ale polovičatým. Děkuji všem za trpělivost a podporu. Výsledek, tedy Amida, bude určitě stát za to.

První rakytníkové pohlazení

Můj další blogový příspěvek se bude týkat opět zahrádky. Nejspíš za to může blížící se podzim a množství plodů, které právě dozrává. Letos nám ale poprvé plodil i rakytník. Ne moc, ale jsou to první úspěchy. Tak jsem i těch pár bobulek musela nějak zužitkovat. Přepasírovala jsem z nich za studena šťávu. Na tohle množství ani nepotřebuji kyselinu citronovou, stihneme to vypít dříve než se nám to zkazí. Nám s Járou chutnal i bez cukru, takže bylo rychle hotovo. Na zdraví!!! 🙂

IMG_0743b
První úroda je ještě skromná, ale přeci bych to nenechala shnít!
IMG_0749b
Skromná miska
IMG_0752b
Tohle asi stihneme zpracovat, než se to zkazí. 😉