Co jsme se naučili nového o houbách aneb krátká vzpomínka na mykologickou exkurzi s PaedDr. Jiřím Rothem

Tuto sobotu se konala mykologická exkurze vedená PaedDr. Jiřím Rothem a my jsme se jí společně celá rodina zúčastnili. A houby rostly. Sláva! Takováto exkurze probíhá tak, že běháte po lese a sbíráte jakékoli houby, co vám přijdou pod ruku. A pak si necháte panem Rothem určit jejich druh a především, zda jsou jedlé či nikoli. Před rokem jsme s Járou během této exkurze nasbírali pro nás do té doby zcela neznámé houby – šupinovky. Nejdříve jsme si je spletli s václavkami, ale když jsme se dozvěděli, že jsou také jedlé, rozhodli jsme se je přidat do směsi hub určených na naložení do octa. Byly vynikající a vůbec ne slizké jako václavky, a tak jsem si přála zase nějaké houby do octa. Jára chtěl pro změnu poprvé vyzkoušet mléčné kvašení hub. Dlouho to vypadalo, že si doma dáme spíše jen smaženici z bedel, které našel Máťa. Hub sice bylo poměrně dost, ale houbařů na exkurzi ještě více. Obsah košíku příjemně barevně ladily lakovky ametystové, žluté klouzky či oranžové ryzce (lakovky jsem si raději ověřila u pana Rotha). Do octa a na kvašení toho ale bylo málo. Nakonec jsme narazili na největší objev této exkurze – lišku žlutohnědou. A už to společně s šupinovkami a lakovkami na šest skleniček hub v octě vydalo. 🙂     Jára ještě po cestě k autu našel v příkopu strmělky mlženky a už měl konečně i něco na kvašení. Naše přání se nakonec splnila.

img_1015b
Určování hub
img_1027b
Tak tohle jsme si přinesli z lesa – pěkná směsice
img_1032b
Směs do octa: lišky žlutohnědé, lakovky ametystové, šupinovky a ryzce
img_1043b
Houby s octem
img_1068b
Nakvašené houby – strmělky mlženky přendané ze zelňáku a přichystané k uložení do lednice nebo břicha

 

Takže koho už přestalo bavit sbírat hnědé hříbky a přál by si poznat více poklady našich lesů, může se k nám připojit v květnu. To Amida bude pořádat mykologickou a bylinkářskou exkurzi pro rodiny s dětmi. A vůbec se nemusíte bát, že houby zrovna neporostou, o to více se dozvíte o bylinkách. 🙂

Jak to bude s otevřením Amidy?

 

img_0811b

Stavba Amidy není jednoduchá věc. Od začátku si některé úřady projekt přehazovaly jak horký brambor pro svou nezařaditelnost. Amidu nelze snadno zaškatulkovat a určit, které normy a předpisy jsou pro ni platné. V jednu chvíli z nás již bylo málem zdravotnické středisko. Také problém se získáním úvěru by vydal na samostatný text. Tam, kde jsme dnes, jsme dostali hlavně díky pomoci Jarky Matuškové a jejímu projektu Uzdravujeme firmy. A i když nejsme žádnou firmou, mnoho problémů máme společných. Ve hře je mnoho lidí a věcí, majících různé představy a hlavně různé obavy. A to vše Amidu ovlivňuje. Není snadné mezi tím vším najít a udržovat rovnováhu a hlavně najít sílu pokračovat dál. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se nakonec odvážili s námi do tohoto odvážného projektu vstoupit a rozhodli se prodělat s námi tu změnu.

 

Koordinace stavby je náročná a není vždy jednoduché skloubit naše představy a přání s realitou. Stala se nám teď taková věc. Dodací lhůty na některé interiérové vybavení jsou delší, než jsme si dovedli představit. Stojíme před rozhodnutím, zda honit termín otevření Amidy 1. listopadu i za cenu, že pořídíme např. interiérové dveře, které nás tolik neokouzlily, nebo zda dát raději přednost tomu, co se nám líbí a počkat s otevřením. S Járou chceme, aby byla Amida co nejkrásnější. Vydáváme proto už dlouho mnoho energie. Proto teď stojíme před rozhodnutím. Buď dáme přednost Amidě podle našich představ, i když trochu opožděné, nebo Amidě, která by přišla na svět sice včas, ale tak nějak nedopečená. S termínem otevření Amidy je to tedy na vážkách. Nikdo nám v tuto chvíli není schopen přesně říct, jak to vlastně bude. Možná se to stihne včas, možná o nějaký týden opozdí. Omlouvám se všem, kteří se na datum 1. listopadu už vážně nachystali. Budeme dělat vše pro to, aby se to stihlo, ale vždy dáme přednost nejrozumnějšímu řešení před řešením rychlým, ale polovičatým. Děkuji všem za trpělivost a podporu. Výsledek, tedy Amida, bude určitě stát za to.

První rakytníkové pohlazení

Můj další blogový příspěvek se bude týkat opět zahrádky. Nejspíš za to může blížící se podzim a množství plodů, které právě dozrává. Letos nám ale poprvé plodil i rakytník. Ne moc, ale jsou to první úspěchy. Tak jsem i těch pár bobulek musela nějak zužitkovat. Přepasírovala jsem z nich za studena šťávu. Na tohle množství ani nepotřebuji kyselinu citronovou, stihneme to vypít dříve než se nám to zkazí. Nám s Járou chutnal i bez cukru, takže bylo rychle hotovo. Na zdraví!!! 🙂

IMG_0743b
První úroda je ještě skromná, ale přeci bych to nenechala shnít!
IMG_0749b
Skromná miska
IMG_0752b
Tohle asi stihneme zpracovat, než se to zkazí. 😉

Arónie – zdravý poklad ze zahrádky

IMG_0637b

IMG_0658b
Bořík pomocník

 

 

Možná si někteří z vás pamatují, jak jsme s Járou v Děčíně hledali zájemce o přebytky arónie ze zahrádky našeho dědečka. Sama jsem si pro sebe nechala kilo tohoto pokladu plného vitamínů. Zaujal mě recept šťávy lisované za studena. Své očištěné kilo arónie jsem nechala skoro 2 dny stát ve vodě spolu s 40 g kyseliny citrónové. Poté jsem vše slila a za pomoci perlanu přelisovala.

IMG_0671b
Výsledkem byly cca 2 litry dobré šťávy, kterou Bořík hned otestoval a schválil. 🙂

Spolehlivý recept na cuketovou nadúrodu

 

IMG_0498
Jako každý rok jsem po návratu z dovolené našla plnou zahradu cuket. Také to znáte?

 

Dnes jsem v lednici pohlédla na letošní nadílku cuket a při pohledu ven mi bylo jasné, že nastal ten pravý čas na výrobu čalamády. Cuketám se zima, která teď vládne venku, moc nelíbí. Už nerostou jako houby po dešti. Je jasné, že už více materiálu na cuketovou čalamádu mít nebudeme. Podělím se s vámi o recept. Použila jsem 3 kg cuket, 4 velké cibule, hlavičku česneku, 4 lžíce podravky, 5 lžic sójové omáčky, 2 lžičky čili, 1 lžičku zázvoru, 1 lžičku pepře a 3 lžičky soli. Pak středně velký protlak a půlku kečupu. Nejdříve jsem osmahla cibuli a k ní přidala cuketu a koření. Po půl hodině vaření bez poklice jsem přidala česnek, sójovou omáčku, kečup a protlak a na závěr ještě 10 min povařila. Hotovou směs jsem nalila do skleniček a dala zavařit do myčky na 70 stupňů. A zásobu na zimu mám hotovou. Tahle čalamáda je určená hlavně na topinky, ale my si ji s Járou (mužem) přidáváme skoro ke každému jídlu. Hodí se k rizotu, zapečeným těstovinám i třeba bramborám se špenátem. Takže dobrou chuť a žádné starosti, co s těmi cuketami! 🙂

Pozdrav s mrkvičkou

Je to tady! Mé webovky už jsou spuštěné a mám z toho obrovskou radost. Ráda bych vás tu nějak slavnostně přivítala, ale nic příliš moudrého mě nenapadá. Tak vám nabídnu hned jako první novinku legrácku z naší zahrádky. Bořík sklidil trochu netradiční mrkvičky. Že neuhádnete, kde jsme je vypěstovali? Ano, správně, ty betonové pražce byly jejich záhonkem. 🙂

IMG_0319 IMG_0333